Symptomy

Máte chronický únavový syndrom?

  • Únava a vyčerpání, které následuje prakticky po každé aktivitě (i příjemné).
  • Bolesti v krku.
  • Citlivé, případně nateklé uzliny na krku a v podpaží
  • Zvýšená teplota.
  • Bolesti svalů
  • Bolesti kloubů bez otoku a zarudnutí
  • Bolesti hlavy.
  • Problémy se spánkem

Typickým příznakem chronického únavového syndromu (chronic fatigue syndrome, CFS) je mimořádně vysilující únava. Nemocní s CFS špatně spí a neprobouzí se s pocitem osvěžení. Často trpí bolestmi hlavy, svalů a kloubů, bolestmi v krku, špatně se soustředí a mají potíže s pamětí. Intenzita a charakter obtíží se mohou den ode dne měnit. V průběhu „dobrého dne“ mohou být příznaky jen mírné a výkonnost pacienta s CFS může být téměř normální, avšak ve „špatných dnech“ nemocný nezvládá ani vstát z lůžka.

Zpočátku byl CFS označován jako “chřipka mladých boháčů” a byl považován za formu depresivních a stresových stavů a projev syndromu vyhoření, postihující zejména mladé ženy z vyšších vrstev. Dnes je známo, že CFS se vyskytuje celosvětově u lidí všech věkových kategorií, ras a u obou pohlaví. Výskyt u žen je asi 1,5-násobně vyšší než u mužů a nejčastěji se vyskytuje ve věkové kategorii 20 – 40 let. Odhaduje se, že v USA trpí CFS až 500 000 pacientů (odhady pro ČR nejsou k dispozici).

Příznaky CFS, jako například únava, bolesti a mnoho dalších, jsou zdrojem frustrace jak nemocného, tak i jeho lékaře. Pacient bývá často invalidizován, ačkoliv u něj nelze prokázat žádné viditelné či měřitelné abnormity. Právě tato skutečnost se stala zdrojem skepticismu ohledně samotné existence CFS, ačkoliv všechny důležité zdravotnické organizace uznávají CFS jako nespornou chorobnou jednotku. Někteří lékaři přisuzují příznaky nemocných depresi nebo stresu, případně je považují za symptomy jiného, dosud nediagnostikovaného onemocnění nebo poruchy.

Ačkoliv řada nemocných s CFS skutečně trpí depresemi, značná část pacientů deprese nemá. Výskyt depresí je v populaci nemocných s CFS stejný, jako u jiných chronických chorob.

Krátkodobá nebo dlouhodobá únava může být příznakem nebo vedlejším projevem velkého počtu nemocí, poruch a přechodných chorobných stavů. Příkladem je snížená funkce štítné žlázy (hypothyreosa), infekční mononukleóza, poruchy psychiky, poruchy příjmu potravy, nádorové choroby, autoimunitní nemoci, infekce, abusus drog a alkoholu, nežádoucí účinky užívaných léčiv, jakož i jakýkoliv nedostatek nepřerušovaného spánku. V těchto případech tedy existuje prvotní příčina únavy, kterou je třeba definovat a následně léčit. Tyto přechodné krátkodobé nebo dlouhodobé únavové stavy nepatří pod diagnózu CFS, avšak je nezbytné je od CFS odlišit.

Problémem výzkumníků, lékařů i pacientů při diagnostice a léčbě CFS je skutečnost, že příčina CFS je dosud neznámá. Mnoho let byl CFS definován jako idiopatická chronická únava (únava neznámého původu). Koncem 80-tých let ustanovilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí USA (Center for Disease Control and Prevention, CDC) ve spolupráci s mezinárodním týmem expertů na problematiku CFS definici CFS, která byla přepracována a aktualizována v roce 1994.

Dle této definice musí mít nemocný s CFS tyto příznaky:

  • Výrazná chronická únava trvající déle než šest měsíců, při vyloučení všech známých chorobných stavů provázených únavou.
  • Současný výskyt alespoň čtyř z následujících příznaků:
  • podstatné zhoršení krátkodobé paměti nebo soustředění
  • bolest v krku
  • citlivé lymfatické uzliny
  • bolesti svalů
  • bolesti několika kloubů, bez otoků či zarudnutí
  • bolesti hlavy jiného než dosud známého typu, charakteru nebo intenzity
  • neosvěžující spánek
  • ponámahová slabost trvající déle než 24 hodin.

Příznaky se musí vyskytovat trvale nebo opakovaně v průběhu šesti nebo více po sobě jdoucích měsíců a nesmí časově předcházet výskytu únavy.

Ačkoliv je tato definice široce přijímána a používána v oblasti výzkumu i v praxi, dosud nebylo dosaženo dohody ohledně možných příčin CFS.

Mnoho výzkumníků se domnívá, že CFS je zapříčiněn nebo spouštěn virovou infekcí, avšak dosud nebyl izolován žádný mikrob, který by mohl být takovým spouštěčem. Jiní výzkumníci soudí, že infekce, trauma, stres nebo alergie vyvolávají chronickou aktivaci imunitního systému, která vede ke vzniku CFS. Další teorie je založena na významném vlivu centrálního nervového systému a účasti hormonálních regulačních mechanizmů.

Někteří autoři soudí, že příznaky CFS mohou být zapříčiněny nebo vyvolány depresí, nervově zprostředkovanou hypotenzí (poruchou regulace krevního tlaku) nebo poruchami kvality a hloubky spánku postižené osoby. Většina výzkumníků se shoduje v tom, že CFS není nakažlivý, avšak predispozice k CFS by mohla být vrozená, o čemž svědčí familiární výskyt syndromu. Někteří badatelé se domnívají, že výzkumné studie v blízké budoucnosti potvrdí, že CFS není jedinou chorobnou jednotkou, ale skupinou různých poruch s podobnou klinickou manifestací.

Je známo, že nemocní s CFS dokáží přesně určit počátek výskytu obtíží a čas, kdy se ještě cítili dobře a měli dostatek energie pro běžné denní aktivity. Asi v 75 % případů předchází vzniku CFS chřipkovité onemocnění. V ostatních případech předchází vzniku CFS období výrazné fyzické zátěže nebo emočního stresu, případně pacient zvolna pozoruje postupný pokles energie a pocitu zdraví.

Jedna odpověď na “Symptomy”

Napsat komentář