Definice

Definice chronického únavového syndromu (CFS/ME)

Jedná se o nemoc, která je charakterizována dlouhodobou únavou, která není vysvětlitelná jinou medicínskou příčinou.

Únava se postiženému zhoršuje při fyzickém nebo psychickém vypětí a často se nezlepšuje adekvátně s odpočinkem.

Hlavními symptomy chronického únavového syndromu jsou tzv. Mozková mlha (Brain fog) a Post exercise malaise (neadekvátní nevolnost z fyzické nebo psychické zátěže). Více v sekci symptomy.

Léčba chronické únavyZprávy

Chronická únava: psychická nebo fyzická nemoc?

Mnoho výzkumů a studií z posledních let prokazuje, že lidé trpící chronickou únavou vykazují imunitní a jiné abnormality. Dvě nedávné studie prokazují, že se jedná o fyzickou, nikoliv psychickou nemoc.

Studie č. 1 – http://www.nationalacademies.org/hmd/Reports/2015/ME-CFS.aspx

Studie č.: 2 https://prevention.nih.gov/programs-events/pathways-to-prevention/workshops/me-cfs/workshop-resources

Symptomy chronické únavy

Výskyt chronického únavového syndromu

Odhaduje se, že nemocí trpí 1000.000 Američanů, 250.000 Britů a 100.000 Kanaďanů. Celosvětově se výskyt nemoci udává na 17.000.000 obyvatel.

Většina pacientů jsou ženy.

Léčba únavy a nedostatku energie (CFS)

V současnosti není žádná schválená léčba chronického únavového syndromu a léčba spočívá především ve zmírňování symptomů. Jde tedy o tzv. symptomatickou léčbu.

Zprávy

Články

Co lidem pomáhá na chronickou únavu nejvíce? Data od 500 respondentů

Server CureTogether udělal anketu, ve které více než 500 respondentů hodnotilo jednotlivé typy léčby a co jim pomáhá nejvíce.

Jednotlivá procenta u každého druhu léčby znamená, kolik % lidí uvedlo danou léčbu jako efektivní.

70%+ Respondentů uvedlo, že jim daný postup pomáhá proti chronické únavě
Trávení času v klidném a tichém prostředí 72%
Častý odpočinek přes den mezi prací 71%

60%+ Respondentů uvedlo, že jim daný postup pomáhá proti chronické únavě
T3. 65%
Odpočinek. 64%
Osobní rozvoj (umění říci ne) 63%
Low Dose Naltrexone (LDN) 62%

50%+ Respondentů uvedlo, že jim daný postup pomáhá proti chronické únavě
Vyhýbání se alergenům 59%
Vyhýbání se biotoxinům 57%
Invertovaná pozice těla 56%
Meditace všímavosti a jiné druhy meditace 53%
Změny stravovacích návyků. 52%
Qi Gong (Či-kung) 52% (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cchi-kung)
Rivotril 51%
Léčba metylací 51%
Změna zaměstnání 50%

40%+ Respondentů uvedlo, že jim daný postup pomáhá proti chronické únavě
Vyhýbání se plísním 49%
Masáže 49%
Nízko sacharidová dieta 49%
Stimulanty. 49%
Léčba plísní ve střevě 49%
Tramadol 49%
FIR sauna 47%
Ritalin 47%
Vynechání lepku ze stravy 46%
B12 injekce 46%
Antivirotika 45%
Dechové cvičení 45% (https://www.youtube.com/watch?v=YQZ4mtGwe7k)
Vynechání mléčných výrobků ze stravy 44%
Lymfatická masáž 44%
Vynechání alkoholu 43%
Chození spát brzo a dlouhé spaní 43%
Léčba sinusitidy (onemocnění vedlejších dutin dýchacích cest, tzv. paranasálních dutin). 43%
Strečing (protahování svalů) 43%
Probiotika 42%
Cranial Sacral terapie (alternativní terapie využivající léčbu za použití stlačování různých bodů na těle) 42% (https://en.wikipedia.org/wiki/Craniosacral_therapy)
Xanax 42%
Amygdala retraining (terapie snažící se pomocí převážně meditačních praktik přehodit nervový systém do parasympatiku) 41%
Baclofen 41%
Ibuprofen 41%
Jóga 41%
Ajurvéda 41% (alternativní medicína: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81jurv%C3%A9da)
Betaine Hcl (suplementace kyseliny chlorovodíkové – žaludečních štáv) 40%
Chiropraxe 40%
Nápoje plné elektrolytů (sodík, draslík aj.) 40%

30%+ Respondentů uvedlo, že jim daný postup pomáhá proti chronické únavě
Suplementace hořčíku 39%
Doxycyclin 39%
Cymbalta 38%
Guaifenesin 38%
Kyselina jablečná 38%
NAC (N Acetyl Cysteine) 38%
Osteopatie. 38%
Dodržování pitného režimu 38%
Antibiotika 37%
Suplementace testosteronu. 37%
Tai Chi. 37%
Bioidentické hormony (např. progesterone). 36%
Chelace 36%
Immunovir. 36%
Namáčení nohou ve studené vodě36%
Podjazyková B12. 36%
Injekční magnesium. 36%
Cortef (Hydrocortisone – Kortikosteroid) 35%
Provigil 35%
Wellbutrin 35%
Antihismatika. 34%
Ledová sprcha 34%
D-Ribose 34%
Techniky emoční svobody (https://cs.wikipedia.org/wiki/Techniky_emo%C4%8Dn%C3%AD_svobody) 34%.
Myers’ Kokteil. 34%
Naproxen. 34%
DHEA. 33%
Nepozorování svých symptomů 33%
Root canal/cavitation removal  33%
Acetyl-L-Carnitine. 32%
B Vitamíny 32%
Čínské byliny. 32%
Liposomální glutathion. 32%
Reiki 32%
Protikvasinková dieta. 31%
Beta blokery (https://en.wikipedia.org/wiki/Beta_blocker). 31%
Cerefolin. 31%
Melatonin. 31%
Neurontin. 31%
Tylenol. 31%
Vitamin D. 31%
Omega 3. 31%
Akupunktura. 30%
Benadryl. 30%
Ionizovaná voda. 30%
MSM. 30%

Léčba, při které více než 20% respondentů uvedlo zhoršení symptomů

Postupné zvyšování tělesné zátěže (75%)
Paxil (59%)
Alcohol (57%)
Prozac (46%)
Pravidelný tělesný pohyb (45%)
Zoloft (44%)
Effexor (43%)
Elavil (43%)
SSRI’s (43%)
Mírné cvičení (43%)
Trazodone (40%)
Wellbutrin (38%)
Kofein (37%)
Cymbalta (36%)
Celexa (32%)
Neurontin (32%)
Provigil (31%)
Benadryl (28%)
SAM-E (23%)
Kognitivně behaviorální terapie (CBT) 20%

Léčba

Léčba chronického únavového syndromu – Co proti chronické únavě?

V současné době není žádná obecně schválená léčba chronického únavového syndromu. Mnoho odborníků se domnívá, že chronická únava je ve skutečnosti mnoho druhů onemocnění, které současná věda neumí diagnostikovat. Proto co může fungovat jednomu, nemusí pomoct druhému.

Jak léčit chronickou únavu?

Příčiny

Příčiny chronického únavového syndromu

Přesná příčina vzniku chronického únavového syndromu nebyla doposud objevena, nicméně na základě zkoumání abnormalit u lidí s únavovým syndromem lze ledasco vyvozovat. Obecně studie ukazují, že se jedná o multi – systémové selhání zahrnující abnormality u imunitního, neuroendokrinního a kardioskulárního systému.

Spouštěč chronického únavového syndromu – Široká škála událostí může způsobit chronickou únavu. Nejčastěji se jedná o tyto spouštěče:

  • Infekce
  • Úraz
  • Psychický nebo mentální stres
  • Styk s toxickými látkami vč. plísní apod.

Ne všichni pacienti jsou schopní identifikovat spouštěcí moment, který jim CFS způsobil. Mnoho pacientů udává, že se jednalo o postupné a dlouholeté změny.

Největší zájem vědců je zaměřen na to, jak dané stresové spouštěcí události, ovlivňují nervovou soustavu a mozek.

Příčiny chronického únavového syndromu – Co únavu / vyčerpání způsobuje?

Disfunkce centrálního nervového systému – Většina pacientů s CFS onemocněla po nějaké stresové události, která způsobila trvalé poškození nervové soustavy.

Poruchy imunity – Nemoc podobnou chřipce uvádí mnoho pacientů jako spouštěč jejich dlouhodobé únavy. Lidé s chronickou únavou vykazují známky poškozené imunity. Konkrétně jde o

  • Poškouzenou mezibuněčnou imunitní reakci
  • NK a T-cell disfunkci (jedná se o dva komponenty imunitního systému bojující s patogeny)
  • TH1/TH2 nerovnováhu

Chronická neléčená infekce

Poškozená reakce těla na stres

Zvýšená aktivita sympatetického nervového systému a potlačení parasympatického nervového systému – Sympatetický nervový systém je zodpovědný za tzv. reakci bojuj nebo uteč, zatímco parasympatetický nervový systém je zodpovědný za uvolnění a regeneraci buněk v těle.

Genetika – Nedávné studie naznačují, že geny v rozvoji únavového syndromu hrají také významnou roli.

Symptomy

Máte chronický únavový syndrom?

  • Únava a vyčerpání, které následuje prakticky po každé aktivitě (i příjemné).
  • Bolesti v krku.
  • Citlivé, případně nateklé uzliny na krku a v podpaží
  • Zvýšená teplota.
  • Bolesti svalů
  • Bolesti kloubů bez otoku a zarudnutí
  • Bolesti hlavy.
  • Problémy se spánkem

Typickým příznakem chronického únavového syndromu (chronic fatigue syndrome, CFS) je mimořádně vysilující únava. Nemocní s CFS špatně spí a neprobouzí se s pocitem osvěžení. Často trpí bolestmi hlavy, svalů a kloubů, bolestmi v krku, špatně se soustředí a mají potíže s pamětí. Intenzita a charakter obtíží se mohou den ode dne měnit. V průběhu „dobrého dne“ mohou být příznaky jen mírné a výkonnost pacienta s CFS může být téměř normální, avšak ve „špatných dnech“ nemocný nezvládá ani vstát z lůžka.

Zpočátku byl CFS označován jako “chřipka mladých boháčů” a byl považován za formu depresivních a stresových stavů a projev syndromu vyhoření, postihující zejména mladé ženy z vyšších vrstev. Dnes je známo, že CFS se vyskytuje celosvětově u lidí všech věkových kategorií, ras a u obou pohlaví. Výskyt u žen je asi 1,5-násobně vyšší než u mužů a nejčastěji se vyskytuje ve věkové kategorii 20 – 40 let. Odhaduje se, že v USA trpí CFS až 500 000 pacientů (odhady pro ČR nejsou k dispozici).

Příznaky CFS, jako například únava, bolesti a mnoho dalších, jsou zdrojem frustrace jak nemocného, tak i jeho lékaře. Pacient bývá často invalidizován, ačkoliv u něj nelze prokázat žádné viditelné či měřitelné abnormity. Právě tato skutečnost se stala zdrojem skepticismu ohledně samotné existence CFS, ačkoliv všechny důležité zdravotnické organizace uznávají CFS jako nespornou chorobnou jednotku. Někteří lékaři přisuzují příznaky nemocných depresi nebo stresu, případně je považují za symptomy jiného, dosud nediagnostikovaného onemocnění nebo poruchy.

Ačkoliv řada nemocných s CFS skutečně trpí depresemi, značná část pacientů deprese nemá. Výskyt depresí je v populaci nemocných s CFS stejný, jako u jiných chronických chorob.

Krátkodobá nebo dlouhodobá únava může být příznakem nebo vedlejším projevem velkého počtu nemocí, poruch a přechodných chorobných stavů. Příkladem je snížená funkce štítné žlázy (hypothyreosa), infekční mononukleóza, poruchy psychiky, poruchy příjmu potravy, nádorové choroby, autoimunitní nemoci, infekce, abusus drog a alkoholu, nežádoucí účinky užívaných léčiv, jakož i jakýkoliv nedostatek nepřerušovaného spánku. V těchto případech tedy existuje prvotní příčina únavy, kterou je třeba definovat a následně léčit. Tyto přechodné krátkodobé nebo dlouhodobé únavové stavy nepatří pod diagnózu CFS, avšak je nezbytné je od CFS odlišit.

Problémem výzkumníků, lékařů i pacientů při diagnostice a léčbě CFS je skutečnost, že příčina CFS je dosud neznámá. Mnoho let byl CFS definován jako idiopatická chronická únava (únava neznámého původu). Koncem 80-tých let ustanovilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí USA (Center for Disease Control and Prevention, CDC) ve spolupráci s mezinárodním týmem expertů na problematiku CFS definici CFS, která byla přepracována a aktualizována v roce 1994.

Dle této definice musí mít nemocný s CFS tyto příznaky:

  • Výrazná chronická únava trvající déle než šest měsíců, při vyloučení všech známých chorobných stavů provázených únavou.
  • Současný výskyt alespoň čtyř z následujících příznaků:
  • podstatné zhoršení krátkodobé paměti nebo soustředění
  • bolest v krku
  • citlivé lymfatické uzliny
  • bolesti svalů
  • bolesti několika kloubů, bez otoků či zarudnutí
  • bolesti hlavy jiného než dosud známého typu, charakteru nebo intenzity
  • neosvěžující spánek
  • ponámahová slabost trvající déle než 24 hodin.

Příznaky se musí vyskytovat trvale nebo opakovaně v průběhu šesti nebo více po sobě jdoucích měsíců a nesmí časově předcházet výskytu únavy.

Ačkoliv je tato definice široce přijímána a používána v oblasti výzkumu i v praxi, dosud nebylo dosaženo dohody ohledně možných příčin CFS.

Mnoho výzkumníků se domnívá, že CFS je zapříčiněn nebo spouštěn virovou infekcí, avšak dosud nebyl izolován žádný mikrob, který by mohl být takovým spouštěčem. Jiní výzkumníci soudí, že infekce, trauma, stres nebo alergie vyvolávají chronickou aktivaci imunitního systému, která vede ke vzniku CFS. Další teorie je založena na významném vlivu centrálního nervového systému a účasti hormonálních regulačních mechanizmů.

Někteří autoři soudí, že příznaky CFS mohou být zapříčiněny nebo vyvolány depresí, nervově zprostředkovanou hypotenzí (poruchou regulace krevního tlaku) nebo poruchami kvality a hloubky spánku postižené osoby. Většina výzkumníků se shoduje v tom, že CFS není nakažlivý, avšak predispozice k CFS by mohla být vrozená, o čemž svědčí familiární výskyt syndromu. Někteří badatelé se domnívají, že výzkumné studie v blízké budoucnosti potvrdí, že CFS není jedinou chorobnou jednotkou, ale skupinou různých poruch s podobnou klinickou manifestací.

Je známo, že nemocní s CFS dokáží přesně určit počátek výskytu obtíží a čas, kdy se ještě cítili dobře a měli dostatek energie pro běžné denní aktivity. Asi v 75 % případů předchází vzniku CFS chřipkovité onemocnění. V ostatních případech předchází vzniku CFS období výrazné fyzické zátěže nebo emočního stresu, případně pacient zvolna pozoruje postupný pokles energie a pocitu zdraví.